MaReK Penguin_007 Olšavský

Známý a mocný databázový server PostgreSQL vyšel ve verzi 9.1. Část novinek PostgreSQL 9.1 plní přání vývojářů. Bohužel ani sebelepší vydání PostgreSQL nedokáže změnit jeho pozici na trhu, kde jednoznačně vévodí MySQL, u nějž tak trochu čekám, kdy Oracle pozmění podmínky.

Výběry z tabulek jsou často využívány v nejjednodušší možné podobě SELECT * FROM `tabulka` WHERE podmina, zkušenější programátoři hnězdičku moc nepoužívají, vyjmenují pouze sloupce které potřebují, čímž trochu sníží datová zátěž pro přenosy mezi serverem a aplikací. Hodně používaný je JOIN (celá řada „programátorů“ skončí u LEFT JOIN) a v oprávněných případech někdo používá podvýběry.

Dávno pradávno, před 10 lety, jsem psal pro jednu incomingovou agenturu web. Nebylo moc času, tak práci převzala nejmenovaná firma, která se řadí mezi největší a nejlepší vývojáře webů v ČR. Majitele incomingové agentury poslali „k ledu“ (neposlali by, kdyby bych ochoten platit v desítkách tisíc za každou úpravu) a projekt se nedávno vrátil ke mně.

Vytvářet dnes systém (ať se jedná o CMS, nebo e-obchod), který má „natvrdo zadrátovaný“ jen jeden jazyk znamená omezení pro zákazníky, co kdyby chtěli v budoucnu zasáhnout i zahraniční trhy. Trvalé nadpisy a statické texty lze vyřešit snadno, použitím souboru s jejich definicemi, který se naimportuje podle patřičné jazykové verze u zákazníka, ale trochu těžší situace nastane u kategorií, zboží, článků.

Není to tak dávno, co jsem psal o opomíjených pohledech v MySQL a tvrdil jsem, že mohou ušetřit čas. Jak se zdá, tak ušetří čas leda programátorovi, pokud je použije vhodným způsobem. Reálně mohou pohledy způsobit pokles výkonnosti. Otázka tedy pak tedy zní, kudy z problému ven, jestli přechodnou tabulkou, které se vytvoří pro otevřenou session, nebo ručním napsáním všech podmínek, jimiž jsme vytvořili pohled, a (?menší?) nepohodlí pro programátora.

Když se daří, tak se daří, na dnešek (neděle 2. srpna 2009) jsem měl naplánovánu práci. Pro jeden web potřebuji udělat administraci článků (koncept používaný posledních několik let jsem zcela zahodil) a potřeboval jsem udělat nemálo změn, postupně jsem si je připravoval skoro celý týden, mimo víkendy dělám webařinu jen po chvílích po práci.

Že SUN Microsystems na tom není nejlépe je docela obecně známou záležitostí, technologická špička; minimálně v dobách poměrně nedávných; nemusí znamenat stabilitu a zajímavý zisk. Už jsem o postupném docházení dechu u SUN Microsystems jsem na blogu psal, ale pořád jsem spíš věřil, že SUN Microsystems má dostatek vlastních sil, aby vše ustál.

V sobotu 14. února vyšlo několikrát odložené vydání distribuce Debian GNU/Linux 5.0 „Lenny“. Debian v tomto vydání podporuje 12 mikroprocesorových architektur (mimo nejznámější i386 a x86-64 jej mohou využít majitelé počítačů s mikroprocesory ARM, MIPS, Sparc, Alpha a dalších), ke klasické nabídce GNOME, KDE a XFce přibyl lehký správce oken LXDE. Debian je další z distribucí GNU/Linuxu, kde vývojáři nabídli v repozitářích OpenJDK.

Posledních cca 5-6 let jsem se snažil propagovat databázový server PostgreSQL, ale poslední 3 roky jsem byl spíše v úrovni teorie, než praxe, protože jej již nepoužívám. Není to proto, že bych na něj zanevřel, ale jednoduše nemám moc příležitostí.

Můj občasník o novinkách ze světa svobodného software pokračuje 5. dílem, pro jednou opět bez návaznosti na podstatně rozsáhlejší článek na domovském portále LinuxSoft.cz. Novinek kolem svobodného software je dost, ale díky práci na mnoha projektech nemám moc času na psaní regulerních velkých článků. Poslední dobou mě zaujaly MySQL 5.1 a FreeBSD 6.4.