MaReK Penguin_007 Olšavský

Má náklonnost k automobilovým závodům na okruzích se na blogu projevila ne jednou. Dnes už sice nepíši o tom co se mi líbilo a nelíbilo na jednotlivých závodech Formule 1, protože jsem více začal sledovat jiné kategorie, ale 24 hodinovka na legendárním okruhu Le Mans stojí za zmínku.

Po delší době se vracím k shrnutí mého pohledu na svět Formule 1, který je teď pronásledován dosud nevídaným skandálem, jenž je pro mně dost nepochopitelný. Bylo málo času na psaní článečků pro blog (samozřejmě se to dost promítá i na návštěvnosti), protože jsem měl od svých zákazníků trochu více práce a také malinko zahaprovalo zdraví, podzimní přechody tepla a zimy mě docela dostaly.

Hokejová sezóna je konečně tady, sice začala v magické datum 9. září 2009, ale můj oblíbený HC Benzina Litvínov začínal v Českých Budějovicích, tak jsem na první zápas jel až při druhém kole. Už mě s tím posunováním začátku docela štvou, ještě několik posunů dopředu a sezóna zimního sportu bude začínat v srpnu.

Měsíc, přesněji napsáno 4 týdny, od poslední Velké Ceny Maďarska byl neskutečně dlouhý, už jen málokterý fanda Formule 1 pamatuje tak dlouhou přestávku mezi dvěma velkými cenami. V přestávce proběhly události příjemné i velmi bolestivé, rozhodně to nebyla úplně okurková sezóna, i přes naprosto striktní zákaz testování.

Královna automobilového závodění, Formule 1, se přesunula „za humna“, na maďarský okruh Hungaroring, kde se konal první závod v někdejším východním bloku. V roce 1997, když tam Damon Hill téměř vyhrál s konkurence neschopným monopostem Arrows, bohužel selhala převodovka a dojel na 2. místě.

Zubatá potvora si na automobilových okruzích vybrala další oběť, pilota Formule 2, Henryho Surteese. Henry Surtees byl synem Johna Surteese, jediného člověka, který se dokázal stát mistrem světa jak na motocyklech, tak ve formuli 1, dnes už je technika tak vysoko, že je nereálné, aby někdo něco podobného zrealizoval.

Dalším dějištěm seriálu Formule 1 se stal zlomek někdejšího „Zeleného pekla“, okruh Nürburgring (sice po úpravách, ale ještě stále ne odporně sterilní Tilkendrom). V Německu byl závod tak trochu léčba šokem.

Trochu později, než je obvyklé, uzavírám článek o tom, jak jsem vnímal další z podniků letošní sezóny Formule 1, konkrétně Velké Ceny Velké Británie, většinu času jsem investoval do dovolené. O té předchozí, Velké Ceně Turecka, jsem ani nepsal, neviděl jsem ji a nemá cenu psát o dojmech z dodatečného sledování záznamu, když už člověk zná výsledek, prostě ten pocit je pak takový nijaký.

Před několika dny jsem na tomto blogu zveřejnil příspěvek, který byl víceméně hořekováním na spory ve Formuli 1, jenž málem vedly k rozdělení seriálu na dvě konkurenční série, z nichž ta pod hlavičkou „Formule 1“ by byla naprosto nezajímavá a „New Formula“, která byla plánem automobilek by byla excelentní, leč naprosto nesledovatelná díky tomu, jak mají televizní stanice svázány ruce dlouhodobými smlouvami s CVC a Berniem Ecclestonem.

Max Mosley, volený przident FIA; přesnější by bylo asi říct volený diktátor; může být pyšný. Povedlo se mu zničit šampionát Formule 1, který byl doteď ukázkou toho nejlepšího, co se v technice automobilového sportu dalo vidět. Týmy FOTA se rozhodly F1 opustit, protože jím navrhovaná omezení byla naprosto nesmyslná.