MaReK Penguin_007 Olšavský

Dávno pradávno, před 10 lety, jsem psal pro jednu incomingovou agenturu web. Nebylo moc času, tak práci převzala nejmenovaná firma, která se řadí mezi největší a nejlepší vývojáře webů v ČR. Majitele incomingové agentury poslali „k ledu“ (neposlali by, kdyby bych ochoten platit v desítkách tisíc za každou úpravu) a projekt se nedávno vrátil ke mně.

Já osobně si myslím, že ne. Je to programovací jazyk jako každý jiný a špatné světlo na něj vrhají především začínající programátoři v PHP, kteří se bez potřebných znalostí a zkušeností pouští do velkých projektů. Pokud se to děje ve firmě, kde mají po ruce zkušeného kolegu, který jim koriguje chyby a přitom se od něj učí postupy, je to OK, ale pokud se pustí rychle do světa komerčního vývoje, je to průšvih.

SUN Microsystems má nemalé problémy a propouští téměř 20% svých pracovníků, ale především v divizi, která se zabývá hardwarem. Software a služby jim naštěstí fungují, jak mají. Příjemnou novinkou z jejich portfólia je nová verze IDE a platformy NetBeans 6.5.

AJAX není nikterak novou technologií, jak se někteří vývojáři tváří, vždyť bez problémů funguje v MS IE 6, kterýžto prohlížeč lze s klidným svědomím oznažit jako opravdu obskurdně zastaralý. AJAX je jedna ze zajímavých technologií, kterou prohlížeče uměly dlouho, ale přesto ji vývojáři webů nepoužívali. Já jsem se AJAXu donedávna bránil, ne proto, že bych viděl nějakou nepříjemnu komplikaci v programování, ale nepracoval jsem na takové aplikaci, kde bych AJAX dokázal opravdu využít.

Před nějakou dobou jsem tu psal, že jsem přebral do správy stránky K213.cz a protože jejich provozovatelé nechtěli dalšího webhostera vystavit nátlaku policie (alespoň takové informace jsem dostal k minulému stěhování), rozhodli se pro přestěhování na hosting mimo ČR. Překopírovat PHP scripty nebyl zásadní problém, ani rozsáhlé přílohy, na to postačoval běžný protokol ftp, využil jsem opět svého oblíbeného klienta gFTP.

Jedním z drobných úskalí webového vývoje, které ale spolehlivě zamotá hlavu drtivé většině začátečníků je relativní adresace. V menších projektech je ještě reálné pracovat s relativními cestami k souborům, ale ve větších projektech (Kdo z nás chce pořád sbírat jen drobky?) je situace reálně neudržitelná. Já jsem před lety začal používat absolutní cesty a musím přiznat, že mám konečně klid.

Nebudu na svém blogu suplovat tutoriál k PHP, jenž vyšel na portále LinuxSoft, kam autorsky přispívám, jen občas napíšu několik poznámek k tomu, co se rádo zapomíná a co může způsobit „programátorům“ nejednu bolest hlavy.

Pokud nebudete používat buffering, tj. řídit výstup dat do prohlížeče, setkáte se s chybou, která bude tvrdit, že jste odeslali data před hlavičkami, typickým místem pro tuto chybu je pokus zapsat cookie někde uprostřed scriptu, nebo pokus o přesměrování na jinou stránku při chybě. Příjemným bonusem je možnost pomocí bufferingu zrychlit načítání stránek, protože můžete výstup sbalit do gzipu a přenášená velikost po lince bude nepoměrně menší čas (CSS, Javascripty, či vygenerované HTML jsou hodně děravé soubory a dobře se komprimují), tedy pokud nebude na stránce mnoho obrázků.