Již delší dobou se potýkám s databází FirebirdSQL ve spojení s platformou .NET (někteří programátoři se ošklíbnou, ale konkrétně VisualBasic.NET). Ani jedna z jmenovaných komponent není špatná, ale jako celek to občas velmi hodně bolí.
FirebirdSQL je vynikající nástroj, de-fakto nástupce Interbase od Borlandu, a jak jsem četl v učebnici Pavla Císaře, je to nejlépe ukrytý poklad Borlandu. Rychlá a malá databáze s obrovskými možnostmi, která v pohodě běží na MS Woknouz, *BSD i GNU/Linuxu(teda pod Linuxem bylo na jakémkoliv jiném hardware než i386/x86-64 zprovoznění naprosto netriviální operací). Líbí se mi existence klasického serveru (ve dvou architekturách classic server a superserver) a malé vestavné, avšak naprosto plně funkční, vestavné verze.
Doplnění (25. 9. 2007): Zapomeňte, že program se embeded verzí dáte na síťový disk. Embedded FbSQL knihovna se pokusí připojit na plný server, přemýšlí za Vás a pokud tam ten server nainstalovaný není, máte smůlu. Jsem si vědom možnosti poškození dat, ale pro testování bych problém neviděl, připojoval by se jediný člověk, jen mi vadí, že FirebirdSQL přemýšlí za mě.
No FirebirdSQL se mi líbí, je fantasticky rychlý (ve srovnání s mým oblíbeným PostgreSQL) a na rozdíl od jakoby databáze MySQL jde o plnohodnostný nástroj, který umí transakce, stored procedury triggery (vím, že MySQL to umí také, ale jak :-(). Jsem z těch, co PostgreSQL popisují slovy „open source Oracle“, ale pro vlastnosti a schopnosti FirebirdSQL rozumné přirovnání nemám.
Nejsem zastánce Microsoftu, ale jejich koncept .NETu považuji za dost povedený, až na to, že z proklamované multiplatformnosti je multiplatformnost pouze mezi několika verzemi MS Windows, autoři projektu Mono se sice snaží, ale, bohužel, MS jim tu práci docela znesnadňuje. Bytecode, který získáte po překladu programů nad .NETem je mnohem čistší, než ten, který vznikne po překladu pro JVM. Mimochodem, VisualStudio.NET je excelentní nástroj, ale i na něm jsem našel mouchy. Na straně druhé je ještě stále vidět relativní mládí této platformy, což je vidět na zatím relativní chudobě informací na fórech.
Přiznávám, že Java mi přijde mnohem vyzrálejší a profesionálněji pojatá, než-li je tomu u .NET (mládí platformy je mimo jiné vidět i na rychlém vydávání nových verzí, které přidávají další a další vlastnosti). Java ve spojení s databázovým serverem PostgreSQL by byla excelentní kombinace. MŇAM!
Proč to celé píšu? U firmy C.A.C spol. s r. o., pro níž pracuji (přiznávám že velmi rád), dělám na platformě .NET ve spojení s FirebirdSQL. Oba nástroje jsou fajn, ale…
- Pro FirebirdSQL existuje jedna špičková učebnice, ale tím jaksi informační zdroje končí. Navíc je tato učebnice psána v době FirebirdSQL 1.0 a nepokrývá dnešní možnosti, hlavně v oblasti stored procedur.
- FirebirdSQL nefunguje v Embedded verzi na sdíleném síťovém disku. Ale opravdu to nefunguje.
- Přinutit VisualStudio.NET korektně spolupracovat se Subversionem (nástroj pro správu verzí software) není moc pěkný úkol. No zrovna v tomto případě zlaté Delphi, protože ty s klientem TortoiseSVN spolupracují nádherně.
- Zatím jsem nenašel příjemná rozšíření, jako JediVCL (pro Borlandí produkty), jenž by mi tak citelně vylepšili práci. Podobná rozšíření znám i pro své oblíbené prostředí NetBeans, ale připadá mi, že to pro VisualStudio.NET je v ilegalitě.
Když vezmu pro a proti, ano dělám se zajímavou architekturou a dokážu dotáhnout software do konce, co mě štve je tápání po střípcích informací, které neuvěřitelně zdržuje. Připadám si jako pitomec, jenž pořád dělá miniprojektíky a maže je, protože potřebuje přijít na to, jak co funguje. Jeden příklad za všechny: combobox, ve kterém mám programově předdefinované hodnoty a zároveň má další hodnoty navázány z databáze.
SQLite je nesporně velmi zajímavým kusem software. Jde o velmi jednoduché a přesto dokonale efektivní řešení databáze. Pro některé uživatele/programátory se nejedná o plnohodné řešení databáze, nicméně, pokud si najdete (třeba na wikipedii) definici databáze, tak zjistíte, že ji SQLite bezezbytku splňuje.
SQLite je databáze, která je primárně beztypová, tj. můžete databázi nadefinovat jak chcete a potřebujete a data můžete uložit naprosto bez ladu a skladu :-D, což ale není zcela rozumný nápad. Tabulky můžete definovat buď jen beztypovým vyjmenováním sloupců, nebo jim udáte i typy. Udáním typů pro jednotlivé sloupce jen udáte prioritu, jak si je má databáze uložit, pokud se jí to nepodaří, bude hodnota uložena jako text. Všiml jsem si, že třeba Borlandí prostředí, pokud se nenatypují sloupce nemá moc příjemné vybírání dat z jednotlivých buněk.
SQLite je, aktuálně, v řadě 3 a jestli nemáte důvody používat starší řadu, například díky tomu, že je zaembedována do PHP5 (od verze 5.1 už není, ale je jako externí modul), použijte ji. Jednako tato aktuální řada pracuje podstatně lépe s Unicode/UTF-8 a je optimalizovanější v nárocích na diskový prostor.
Protože mě plně vyhovuje práce z příkazového zdroje, neprozradím vám mnoho z použití gui nástrojů, nicméně v prostředí MS Windows mě velmi zaujal …. Databázi vytvoříte jednoduše použitím příkazu:
sqlite3 ~/sqlite/prvni.sq3# pokud potrebujete pouzivat SQLite rady 2sqlite ~/sqlite/prvni.sq2
Sqlite3, eventuálně sqlite pro verzi 2.x, je cli administrační nástroj. Předchozím příkazem vytvoříte v podadresáři sqlite/ soubor prvni.sq3, do nějž postupně nadefinujete tabulky a kde budou uložená data. Na koncovce nezáleží, ale pokud používáte některý gui nástrojů pro správu, je rozumné používat stejnou koncovku, kterou si naasociujete na oblíbený administrační program. Pokud již databáze existuje, tak výše uvedeným příkazem databázi pouze otevřete, stejně je tomu, například, v PHP5.
Pokud máte databázi otevřenu, můžete vytvořit tabulky, triggery, pohledy, triggery a uložené dotazy. Můžete manipulovat s daty. Jak, to najdete buď v dokumentaci k databázi, nebo v malém tutoriálku, který brzo vydám na portále Linuxsoft.cz.
Překvapivě je SQLite velmi rychlá databáze, pokud zkusíte porovnání s MySQL, FirebirdSQL, či PostgreSQL, budete velmi příjemně překvapeni. Já sám tuto databázi nasazuji do míst, kde je téměř jisté, že nebudu moci mít spuštěný plnohodnotný databázový server. V současné době jím nahrazuji poměrně nepříjemné, nestabilní a pomalé řešení, kdy můj předchůdce ve vývoji jednoho software ukládal data z Borlandích paměťových tabulek do XML souborů. Znamená to sice poměrně rozsáhlé přepisování aplikace, nicméně výsledky jsou velmi pozitivní.
Pokud hledáte vhodnou databázi, nejen pro malé projekty, doporučuji zaměřit pozornost na SQLite. Jediným limitem v množství uložených dat je omezení souborového systému, kde databáze běží. Pochopitelně se jedná o multiversion databázi a je třeba občas ji vyčistit od neplatných záznamů.
Další díl seriálu o PostgreSQL mi vyšel na portále LinuxSoft.cz.
A začíná přituhovat, najíždíme na uložené procedury (stored procedures), mocný nástroj na doplnění funkčnosti a přenesení částí aplikací do databáze, která tak přestává sloužit jen jako prosté úložiště dat.
Přestože ještě před několika lety (asi tak 8-10) jsem se do práce s databázemi nikterak nehnal, jsou dneska mou hlavní obživou, ať již jako programátora aplikací, které využívají databázový backend, nebo jako člověka, který se snaží jednu velmi zajímavou pokud možno co nejlépe prozkoumat a předat dalším vědomosti o ní. Jsa člověk, který preferuje oss řešení, pouzastavím se v tomto blogspotu u několika rozšířenějších databázových projektů.
Pro řadu vývojářu se jedná o první SQL databázi, se kterou se seznámí. Často tomu není pro její kvality a funkce, které jsou v posledních verzích na dobré úrovni, ale pro její snadnost v používání a rozšířenost v učebnicích. Většina učebnic, jednoho z nejrozšířenějších programovacích jazyků, ale i kurzů PHP se opírá právě o tento databázový backend.
Především z řad webových vývojářů je MySQL vnímáno jako rychlé úložiště textů, ještě v dobách nedávných diskvalifikované téměž nemožností používat kódování UTF-8. Do verze 4.1 jsem měl z této databáze podobný pocit. Verze 4.1 vyřešila problém s ukládáním různých kódových stránek a verze 5.0 přidala funkčnost, která server sice mírně zpomalila, ale zato ji přiblížila k těm velikým databázím. Tou funkčností je míněna podpora transakcí, ano, ty staré verze uměly, ale ne na svých nativních souborech, stored procedur a triggerů.
Dnes je MySQL vyspělou datábází, kterou lze bez výrazných problémů nasadit téměř na libovolný systém, jen s mírně komplikovanou licencí. Nový engine Falcon, který píše Jim Starkey, dřívější vývojář Interbase/FirebirdSQL, slibuje výrazný pokrok ve všech směrech.
FbSQL je velmi zajímavým kusem software. Pro spoustu lidí se jedná o databázi, která skvěle funguje pod MS Windows, nicméně, mám ji, k plné spokojenosti, otestovánu i na Linuxu. Bohužel pokud budete chtít tento server kompilovat pro jinou platformu, než je x86, budete mít trochu problémy. Silnou zbraní tohoto serveru je existence embedded verze, kdy nepotřebujete mít instalovaný celý server, ale pouze postačuje knihovna v místě, kde o ní Váš program bude vědět. Databáze je velmi rychlá a stabilní, ale velká slabina je v dostupnosti a kvalitě dokumentace.
O této databázi nemám tady moc co napsat. Rychlá, sice při malém zatížení pomalejší než FbSQL, nebo MySQL, stabilní s kvalitní licencí a velmi přesně splňující ANSI SQL. Mezi začátečníky není příliž oblíbená, protože první kroky v ní vyžadují větší použití mozku, než v případě MySQL. Obrovská možnostmi a podporou. Ano přiznávám, že v současnosti bych pro ní, v oss světě, stěží hledal konkurenta. Je to také ta databáze, do které se snažím co nejvíce proniknout a to co vím předat dále.
SQLite není úplně opravdovou databází. Nejde o server, ale o malou knihovnu, která plní funkčnost velkých databází. Jedná se o embedded databázi v pravém slova smyslu, umí uložit data, updatovat, vymazat a vybrat, zvládá triggery a pohledy. A to je v podstatě vše :-). Především je malá, rychlá a kvalitní podporou v nejrůznějších programovacích jazycích. Já sám tímto řešením nahrazuji v udržovaných programech, psaných v Borland Delphi, starou a velmi obtížně vyhovující, manipulaci s několika dbf soubory.
SQLite3 má mnoho vylepšení, oproti SQLite2, zejména v lepší práci s Unicode, bohužel třeba PHP5 umí, bez doplnění o PDO, pracovat pouze se starší SQLite2. Všechny data i definice jsou uloženy v jediném souboru, který je pohodlně přenositelný kamkoliv a to dokonce bez ohledu na procesory, které fungují jako big endian, nebo little endian.
Další databáze
Tak a dalšími se tu zabývat nebudu, byť by to bylo zajímavé téma. Chtěl jsem postihnout jen několik apsektů v těch, které se využívají pro běžný vývoj. Tedy BerkleyDB je prý nejrozšířenější databází na světě, ale neznám moc programátorů. kteří by ji používali v zákaznických řešeních.
Poznámka
Tento článek vyšel v delší, upravené, podobě na portále LinuxSoft.cz.
Protože jsem převáděl jednu větší databázi na novější distribuci Linuxu, s čímž jsem zaktualizoval i PostgreSQL na verzi 8.1, musel jsem se naučit změny v organizaci skupin a uživatelů, které tato databáze přinesla. Článek je součástí mého seriálu o PostgreSQL, který mi vychází na portále Linuxsoft.cz.
Tentokráte jsem se věnoval databázovým pohledům, kterými nejen můžete omezit data který smí vidět ten který uživatel, ale opět tím trochu zrychlit čtení dat z databáze. Článek je k přečtení na portále Linuxsoft.cz.
Článek o použití poddotazů v PostgreSQL jsem napsal pro portál Linuxsoft.cz.
Přesnější, než spojování dotazů by bylo pojmenování spojování výsledků z dotazů, ale snad mi tuto menší nepřesnost odpustíte. Článek je k přečtení na portále Linuxsoft.cz.
V PostgreSQL si lze nadefinovat vlastní uživatelské typy, respektive vytvořit strukturované datové typy. Práce s nimi je jednoduchá, ale já nejsem zcela přesvědčen o jejich užitenčosti. Článek naleznete na portále Linuxsoft.cz.
Pokračování práce se strukturovanými typy v PostgreSQL serveru. Článek pro portál Linuxsoft.cz.