Virtualizace hýbe světem a výrobci počítačových procesorů chtějí utrhnout svůj díl koláče na tomto zajímavém trhu. Procesory obou hlavních výrobců AMD/ATI i Intelu údajně virtualizaci podporují. S nástupem vícejádrových procesorů je virtualizace podstatně lépe využitelná, než v případě jednojádrových procesorů. Pokud má uživatel v počítači dostatek paměti, nemá nejmenší důvod, proč používat dual‐boot místo nasazení méně používaného OS do virtuálního stroje, jedinou výjimkou budou hráči her, kterým provoz MS Windows ve virtuálním stroji nepřinese kýžený efekt.
Vedení společnosti Intel se rozhodlo investovat do virtualizace a kupuje akcie vmWare, které připravuje IPO, v hodnotě 218.5 mil. US$. Někteří uživatelé si oddychli, že Intel bude mít vliv na divizi B, která není tak významná. VMware je plně komerční, byť s volnými variantami, uzavřené řešení virtualizace.
Podle mého názoru nebude znamenat vliv Intelu nebezpečí pro uživatele. Intel jse společnost, která je velmi otevřena a nakloněna svobodnému software, stačí se podívat jen na ovladače pro jejich grafické chipy (mají otevřené zdrojové kódy). A i kdyby si někteří „nemohli“ dovolit řešení vmWare, je vícero zajímavých a vyzkoušených produktů pro virtualizaci, třeba VirtualBox, nebo Xen.
Podobně, jako v případě investice AMD/ATI do společnosti Transmeta, o níž jsem psal 9. července 2007, vnímám tuto investici velmi pozitivně. Těžit z ní budou především koncoví uživatelé i když nejspíše ne ti domácí.
Kolik z nás si vzpomene na společnost Transmeta, která přišla s konceptem velmi úsporných procesorů. Jejich procesory byly tak úsporné, že mobilní verze čipů od AMD a Intelu jsou vedle nich velmi nenažraní otesánci a jediná firma, která se jim příblížila je VIA. Bohužel tyto procesory trpěli nedostatkem výkonu, byť v laptopech byly na běžnou práci dostačující, a nezájmem odběratelů (Kolik jste viděli laptopů s procesory Transmeta Crusoe?). Zajímavostí je, že jistou dobu byl v této firmě zaměstnán i Linus Torvalds (home), otec Linuxového jádra.
Transmeta neuspěla a poslední roky se táhnou ve znaku ztrát. Firma přestala s vlastní výrobou procesorů, místo čehož se věnuje vývoji a následnému prodeji ip svých technologií.
Naproti tomu AMD je obří společností, která také vykazuje ztráty, jenž nedávno koupila firmu ATI (producent grafických chipů a chipsetů pro PC). Ztráty jsou ale spíše průvodním přechodným jevem díky slučování dvou společností. Současný stav je takový, že AMD spíše nestíhá výrobu procesorů v dostatečném množstí, čehož využívá Intel, který tím získává větší převahu na trhu. Pro mě, coby laického uživatele, nehrajícího hry, jsou obě platformy srovnatelné.
AMD/ATI investuje do Transmety 7,5 mil. US$, na oplátku získá přístup k technologiím Transmety a spolupráci při vývoji nových procesorů, které budou při vysokém výkonu úspornější. Některé z těchto technologií by měly již v procesorech AMD a Intel být, u AMD například sběrnice Hypertransport, Intel prý používá řadu technologií Transmety nelegálně a soudí se o ně.
Investice do Transmety je jen kapkou v moři peněz, které AMD/ATI protékají, ale pro Transmetu se jedná o nemalý kapitál, který může firmě významně pomoci. Jestli se objeví některé z technologií v nových procesorech AMD, bude to jen dobře pro zákazníky a pro naše životní prostředí, nehledě k peněženkám uživatelů počítačů.
Po dobu cca 10 let jsem uživatelem operačního systému GNU/Linux, mé nadšení pro svobodné systémy jsem sepsal i na jedné informační stránce (ne blogspotu) tohoto deníku. Začínal jsem na Slackware, dodnes vzpomínám na stahování téměř 30 instalačních disket přes modem s rychlostí 14.4 kbit/s, ale při špatném přístupu k internetu v roce 1997 a z toho plynoucímu nedostatku informací to byla velmi obtížná volba. V roce 1998 vyšel ve vydavatelství Computer Press Red Hat Linux 5.1 a s upgrady jsem na RH zůstal až do roku 2001, tj. do verze 7.0. V roce 2001 se mi povedlo získat Mandrake Linux 8.0, na němž jsem setrval až do verze Mandriva Linux 2005 (což byla v podstatě testovací verze). Distribuci jsem měnil, protože jsem byl z této verze značně roztrpčen a přešel jsem na Ubuntu, na Mandriva Linux jsem však zcela nezanevřel a pravidelně se s ním setkávám, když jej recenzuji pro můj domovský portál LinuxSoft.cz a nově pro Živě.cz, poslední verze jsou opravdu velmi povedené.
Co se týče desktopu, nejsem konzervativně vázán na jediný desktop. Zpočátku jsem používal KDE, ale ve verzi 2.0 se stalo příliš náročné na možnosti mého počítače, takže jsem jej vyměnil za, vskutku minimalistický Window Maker. Později jsem objevil XFce, v té době ve verzi 3.x, které se mi velmi zalíbilo. To bylo ještě na Mandrake Linuxu. S přechodem na Ubuntu (předtím byla posílena RAM počítače) jsem používal na desktopu Gnome, ale na slabém laptopu, kterým jsem v té době disponoval, jsem setrval u XFce. Poslední dobou si nemohu stěžovat na slabý hardware, hry nehraji, tudíž 1.4GHz Celeron v laptopu je dostatečný, jsem se vrátil na jistou dobu ke Gnome.
Jak už to ale bývá. Pro svůj portál píšu seriál o softwarových novinkách a to mimo jiné obnáší častou instalaci software ze zdrojových kódů, čímž se po několika měsících stane systém špatně použitelný a nestabilní, nehledě k tomu, že mi přestávaly fungovat i velmi důležité servery pro vývoj (PostgreSQL). Rozhodl jsem se pro přeinstalování systému a protože jsem líný na ruční instalaci i nastavování všeho, jako bonus vcelku znám Ubuntu, logickou volbou byla některá z distribucí rodiny Ubuntu.
Tou volbou je Kubuntu 7.04 „Feisty Fawn“, které nabízí jednu z posledních verzí KDE 3.5.6. Proč jsem nezůstal u Gnome/XFce? Protože chci poznat i něco jiného. Poslední měsíce čtu dost chvály na pokroky a odladěnost KDE, které je podstatně méně náročné, než v počátečních verzích 3. řady, nehledě k vynikající funkčnosti.
Musím uznat, že KDE je v současnosti opravdu povedeným desktopem. Na začátku jsem si užil menší martýrium vypínání všech zbytečných efektů (zvolil bych výchozí nastavení obráceně, vše zbytečné povypínat a kdo chce ať si ty nesmysle zapne) a nastavení všech mnou používaných programů, což obnášelo obnovení kanálů v RSS čtečce, nastavení mua (jenž jsem vyměnil z Claws-Mailu na KMail) a nakonec ještě nastavení vývojového prostředí pro web.
Zatím jsem docela spokojen, byť KDE nemám zvládnuté jako XFce a Gnome. Má spousty nastavení, která jsou podle mě vcelku zbytečná a začínajícím uživatelům mohou pořádně zamotat hlavu, ale jeví se mi velmi rychlé a méně náročné na systém, než je současná verze Gnome. Pár týdnů budu používat Ubuntu s KDE a pak se rozhodnu, jestli u něj zůstanu, nebo se vrátím ke Gnome.
Již delší dobou se potýkám s databází FirebirdSQL ve spojení s platformou .NET (někteří programátoři se ošklíbnou, ale konkrétně VisualBasic.NET). Ani jedna z jmenovaných komponent není špatná, ale jako celek to občas velmi hodně bolí.
FirebirdSQL je vynikající nástroj, de-fakto nástupce Interbase od Borlandu, a jak jsem četl v učebnici Pavla Císaře, je to nejlépe ukrytý poklad Borlandu. Rychlá a malá databáze s obrovskými možnostmi, která v pohodě běží na MS Woknouz, *BSD i GNU/Linuxu(teda pod Linuxem bylo na jakémkoliv jiném hardware než i386/x86-64 zprovoznění naprosto netriviální operací). Líbí se mi existence klasického serveru (ve dvou architekturách classic server a superserver) a malé vestavné, avšak naprosto plně funkční, vestavné verze.
Doplnění (25. 9. 2007): Zapomeňte, že program se embeded verzí dáte na síťový disk. Embedded FbSQL knihovna se pokusí připojit na plný server, přemýšlí za Vás a pokud tam ten server nainstalovaný není, máte smůlu. Jsem si vědom možnosti poškození dat, ale pro testování bych problém neviděl, připojoval by se jediný člověk, jen mi vadí, že FirebirdSQL přemýšlí za mě.
No FirebirdSQL se mi líbí, je fantasticky rychlý (ve srovnání s mým oblíbeným PostgreSQL) a na rozdíl od jakoby databáze MySQL jde o plnohodnostný nástroj, který umí transakce, stored procedury triggery (vím, že MySQL to umí také, ale jak :-(). Jsem z těch, co PostgreSQL popisují slovy „open source Oracle“, ale pro vlastnosti a schopnosti FirebirdSQL rozumné přirovnání nemám.
Nejsem zastánce Microsoftu, ale jejich koncept .NETu považuji za dost povedený, až na to, že z proklamované multiplatformnosti je multiplatformnost pouze mezi několika verzemi MS Windows, autoři projektu Mono se sice snaží, ale, bohužel, MS jim tu práci docela znesnadňuje. Bytecode, který získáte po překladu programů nad .NETem je mnohem čistší, než ten, který vznikne po překladu pro JVM. Mimochodem, VisualStudio.NET je excelentní nástroj, ale i na něm jsem našel mouchy. Na straně druhé je ještě stále vidět relativní mládí této platformy, což je vidět na zatím relativní chudobě informací na fórech.
Přiznávám, že Java mi přijde mnohem vyzrálejší a profesionálněji pojatá, než-li je tomu u .NET (mládí platformy je mimo jiné vidět i na rychlém vydávání nových verzí, které přidávají další a další vlastnosti). Java ve spojení s databázovým serverem PostgreSQL by byla excelentní kombinace. MŇAM!
Proč to celé píšu? U firmy C.A.C spol. s r. o., pro níž pracuji (přiznávám že velmi rád), dělám na platformě .NET ve spojení s FirebirdSQL. Oba nástroje jsou fajn, ale…
- Pro FirebirdSQL existuje jedna špičková učebnice, ale tím jaksi informační zdroje končí. Navíc je tato učebnice psána v době FirebirdSQL 1.0 a nepokrývá dnešní možnosti, hlavně v oblasti stored procedur.
- FirebirdSQL nefunguje v Embedded verzi na sdíleném síťovém disku. Ale opravdu to nefunguje.
- Přinutit VisualStudio.NET korektně spolupracovat se Subversionem (nástroj pro správu verzí software) není moc pěkný úkol. No zrovna v tomto případě zlaté Delphi, protože ty s klientem TortoiseSVN spolupracují nádherně.
- Zatím jsem nenašel příjemná rozšíření, jako JediVCL (pro Borlandí produkty), jenž by mi tak citelně vylepšili práci. Podobná rozšíření znám i pro své oblíbené prostředí NetBeans, ale připadá mi, že to pro VisualStudio.NET je v ilegalitě.
Když vezmu pro a proti, ano dělám se zajímavou architekturou a dokážu dotáhnout software do konce, co mě štve je tápání po střípcích informací, které neuvěřitelně zdržuje. Připadám si jako pitomec, jenž pořád dělá miniprojektíky a maže je, protože potřebuje přijít na to, jak co funguje. Jeden příklad za všechny: combobox, ve kterém mám programově předdefinované hodnoty a zároveň má další hodnoty navázány z databáze.