MaReK Penguin_007 Olšavský

Hakin9 3/2007

Další číslo časopisu Hackin9, které jsem zpracoval pro portál LinuxSoft.cz pro mě opět představovalo trochu náročnější čtení, ale to už je u tohoto časopisu jaksi standardem.

Nejzajímavějším článkem byl příspěvek na téma steganografie.

Pražský Výběr II v Teplicích

V rámci tradičního a každoročního slavnostního zahájení lázeňské sezony v Teplicích se konal koncert kapely „Pražský Výběr II“, jednalo se o předpremiéru jejich turné k desce „Vymlácený rockový palice“. Předskokanem měla být skupina Doktor PP, ale jejich vystoupení bylo údajně přesunuto za PVII, takže se dá pochybovat o větším počtu diváků, koneckonců většina z nich přišla na PVII. Skoro se nabízí otázka, jestli by na tom koncertě bylo takové množství lidí, kdyby se za vstup platilo a tento nebyl v ránci zahájení lázeňské sezony zdarma. Ano já bych tam 100% byl, když jsem byl ochoten před třemi lety jet na 3 jejich koncerty a jeden jsem dostal nádavkem navíc opět zde v Teplicích.

Na tomto koncertě v Teplicích se konal i křest jejich nového alba, jehož se mimo jiné účastnil Teplický primátor, senátor a předseda místní organizace ODS, pan Jaroslav Kubera.

Mám-li hodnotit nové album, tak to bude lehce neobjektivní kritika. Ano mám rád Pražský Výběr a to co předvedli na novém albu je vcelku jejich standard, byť legendární album „Straka v hrsti“ nepřekonali. Hudebníci odvedli své řemeslo postivě a byť jsem se po odchodu Michala Pavlíčka (kytara), jehož nahradil australan Glenn Proudfoot i Viléma Čoka (baskytara), nahrazeného Richardem Scheuflerem, bál veliké změny, tak na technickém provedení starých písniček to není znát, nová parta má stejnou, ne-li vetší, sílu a údernost, jako ta původní. Nové písničky jsou nové písničky a jsou trochu jiné, zvláště nový přírůstek v podobě zpěvačky je poznat.

Co se týče provedení koncertu, nelze jinak, než chválit. Dobře udělané pódium, dokonalé efekty a na konci menší laser show, prostě pastva pro oči. Pro mě byl překvapením nový baskytarista, který je však hodnocen mezi nejlepšími v ČR, když zahrál své basové sólo. Je s podivem, co dokázal vykouzlit na své basskytaře.

Prostě tento koncert nelze jinak, než velmi pochválit a pokud budete mít příležitost jít na Pražský Výběr II, doporučuji tuto příležitost využít, budete nadšeni, jako já.

Odhláška

Následující text jsem dostal emailem, ale nezbývá, než souhlasit a tiše podepsat:
        Vážený státe,
rád bych věděl, kam mám zajít, abych se mohl úplně odhlásit ze státního penzijního systému. Mám na mysli podepsání nějakého prohlášení (reversu), že až budu starý, nebudu od státu požadovat žádný důchod a na oplátku teď nebudu na tento systém muset platit. Rozhodl jsem se totiž, že bude jistější, když si sám budu spořit ve fondech, založím si akciové portfolio a koupím si na hypotéku nějakou nemovitost, kterou pak v důchodu buď prodám, nebo pronajmu. Mám totiž obavu, že jinak teď budu platit vysoké daně a až mi bude 65, stát řekne “sorry, nejsou peníze na důchody - můžou za to předchozí vlády, to my ne. Jo a vy jste si vedle toho spořil do státem podporovaných penzijních fondů? Sorry, ale inflace produkovaná minulým vedením ČNB tyto úspory znehodnotila, nehledě k tomu, že vám ty úspory zdaníme sedmdesáti procenty, aby bylo na důchody pro ty, kteří si nespořili. Jak by k tomu ti chudáci přišli, že…” a hlavně vůbec nevím, zda se těch 65 k odchodu do důchodu dožiji.
Zároveň bych chtěl úplně přestat platit sociální pojištění, protože si myslím, že v mém oboru je riziko nezaměstnanosti relativně malé. Platit si toto pojištění má smysl přeci pouze pro ty, kteří mají reálný důvod se nezaměstnanosti obávat, ne? Kdyby mi patřila Petřínská rozhledna, asi bych si ji také nepojišťoval proti povodni… A nebo bych se možná i proti nezaměstnanosti pojistil, ale rád bych si sjednal individuální podmínky v nějaké komerční pojišťovně, protože mám pocit, že rozumnější (pro obě strany) je odvíjet výši pojistného od míry rizika a ne od výše příjmů.
Také bych se rád zdravotně pojistil u nějaké komerční pojišťovny, opět podle míry mé zdravotní rizikovosti (sportuji, nekouřím, nepiji, nedýchám uhelný prach v dole, nebrousím sklo, nepracuji s trhavinami) a ne podle výše mého příjmu.
Také bych někde rád podepsal papír, že na smrt mé matky přísahám, že v životě nepoužiji služeb Českých drah, aby mi mohla být refundována část daní, která do ČD teče. Také si myslím, že už stát za mé základní a střední vzdělání dostal ode mne daní dost.. Zas tak dobré ty školy nebyly! Vysokou školu svých dětí platím sám, takže na školství bych již platit rád přestal. Nepřijde mi zrovna moc rozumné ani spravedlivé platit školu dětem sám a ještě ji platit někomu jinému, jenom proto, že se u nás stát neobtěžoval zřídit studijní obor, který zrovna moje děti potřebují studovat. Na druhou stranu stát umožnil obrovské skupině lidí vystudovat střední i vysoké školy a absolventi těchto škol ve vystudovaném oboru vůbec nenastoupili. Často zastávají pozice ve funkcích, kdy je jejich vzdělání nadhodnocené a nebo zcela mimo obor.
Také by mne zajímalo, jak se vyreklamovat z pravomoci Ministerstva pro místní rozvoj.. Přijde mi totiž poněkud nespravedlivé, že sousední státní činžák, kde žijí vyvolení v údajně “sociálních bytech”, za poloviční náklady, než jaké platíme my přes ulici v družstevním domě, je nákladně rekonstruován také z mých daní. Když si budeme chtít opravit náš družstevní dům, budeme si to muset zaplatit ze svého, ale ty daně, které platíme i na
rekonstrukci sousedního státního domu, nám už nikdo nevrátí. Přitom v tom státním domě zcela jistě nebydlí sociálně potřební občané, nejhorší auto, co před ním parkuje je Octavia.
Také bych se chtěl zeptat, kde se na naší radnici odhlásit od služeb městské policie. Ona totiž naši čtvrť navštíví jen občas a to výhradně z důvodu montáže botiček na auta, která opět díky městskému rozhodnutí nemají kde jinde parkovat. Bohužel již tato městská policie nijak nebrání pravidelnému vykrádáni aut či sklepů, vandalismu a rušení nočního klidu. Když jsem na toto městské policisty upozornil, doporučili mi, abychom si zřídili “domobranu” po vzoru některých sídlišť v jiných městech, nebo abychom si najali hlídače (ta drzost!). To druhé bych velice rád udělal - spočetl jsem si, že kdyby se náš blok pěti domů složil na nočního hlídače, vyšlo by to na cca 200,- Kč na jednu domácnost. Věřím, že o té doby by krádeže ustaly. Jen nevím, jak odhlásit a neplatit služby městské policie, kterou bychom pak nepotřebovali. Zároveň již dlouho zjišťuji, kde je možné se odhlásit od služeb Policie ČR, která se mi již delší dobu jeví jako zcela zbytečná. Podle informací z internetu, tisku a všech televizí usuzuji, že 30 % všech vyšetřovaných případů souvisí s případy, které zavinili a nebo spoluspáchali přímo policisté, dalších 30 % zavinili naši politici, rodinní příslušníci politiků a přátelé našich politiků (zde policisté nic nevyšetřují a pokud náhodou i vyšetří, tak ve finále odloží) a dalších 40 % trestních činů spáchali recidivisté a barevné menšiny. Pokud z této skupiny je náhodou něco vyšetřeno, u soudu jsou recidivisté potrestáni jen minimálními tresty (nelze je zavřít, protože věznice již nyní jsou přeplněné) a cikáni jsou většinou propuštěni bez trestu s tím odůvodněním, že jsou již dostatečně od narození potrestání svojí přičmoudlou barvou kůže. Proto bych se chtěl zeptat, vzhledem k tomu, že prý žijeme ve svobodném státě, na jaký úřad mám zajít, abych si mohl zaškrtat, které služby od státu chci a které ne. Je přeci nesmysl platit něco, co nepoptávám, ne?
Myslím, že bych s chutí odhlásil i služby Statistického úřadu, Výzkumného ústavu pedagogického, Školských úřadů, Ústavu státu a práva, Úřadu pro státní informační systém, Energetického regulační úřadu, Telekomunikační úřadu, Národní bezpečnostní úřadu, Grantové agentury, Úřadu pro ochranu osobních údajů, 73 Úřadů pro zastupování státu ve věcech majetkových a několika desítek naprosto zbytečných dalších.
Také by bylo dobré, kdyby bylo možné nějak určit cenu jednotlivých služeb, které nám stát poskytuje. Proto je ale zapotřebí, aby tyto služby byly nabízeny na tržním principu a v prostředí konkurence. Když si totiž jdu koupit housku za 5,-Kč, jasně tím demonstruji, že ta houska pro mne má větší cenu, než mých 5,-Kč, resp. že houska je pro mne to nejlepší, co si za těch 5,-Kč mohu koupit. Také koupí té konkrétní housky demonstruji, že právě tato houska od tohoto konkrétního pekaře je to, co preferuji. Každý den tak vlastně svými peněženkami hlasujeme, co je pro nás důležitější a vhodnější.
Se státními službami to tak není. Neznáme jejich cenu. Nevíme, zdali by je konkurence nenabídla levněji a kvalitněji. A hlavně nemáme možnost se rozhodnout, zda-li o ty služby za daných podmínek stojíme. Můžeme odmítnout státní vzdělání a zaplatit si soukromou školu, ale povinnosti platit na státní školství nás to nezbaví. Obdobně musím platit za možnost příjmu ČTv a Čro, i když je vůbec nesleduji, ze svých daní přispívám na Telekomunikační úřad, který podporuje navyšování cen Telefonicou O2, nebo si platím např. Energetický regulační úřad, který odsouhlasil další zdražování elektrického proudu, tak že ČEZ má zcela astronomické zisky, tak že raději nakupuje elektrárny v Rumunsku či Bulharsku, tak aby nemusel zlevnit elektrický proud v Česku.
A tak je to se všemi státními službami - buď si jejich poskytování stát monopolizuje úplně, takže vůbec nemáme volbu, nebo na výběr máme, ale přesto pak musíme platit i tu státní službu, kterou jsme ale nahradili placenou službou od konkurence. Například nechápu, proč v každém bývalém okresním městě musí být OSSZ, VZP a další zdravotní pojišťovny se svým aparátem pro výběr a kontrolu pojistného, když se výpočet pro odvod pojistného provádí u zaměstnavatele ze stejného mzdového základu. Vybrané peníze jsou z příjmových účtů (OSSZ a ZP) stejně převedeny do jednoho měšce, ze kterého se provádějí následné výplaty do sociálních a zdravotních položek. Dále bych chtěl být seznámen s cikánem, kterého živím ze svých daní a dalších plateb. Zcela zločinecký se mi zdá systém, kdy si musíme vydržovat armádu půl milionu nepracujících cikánů, cikánek a cikáňat, když naopak v ČR musíme zaměstnávat legálně, pololegálně a na černo, více než 400 tisíc cizinců. Vydržování cikánů nás stojí při velice zjednodušeném výpočtu minimálně 20 miliard ročně.
Bylo by dobré, kdyby antimonopolní úřad přinutil stát vzdát se svých monopolů (na sociální pojištění, na emisi peněz, na rozhodování sporů, na zajišťování pořádku, atd…). Také by ten antimonopolní úřad měl postihnout sám sebe za monopolizaci práva na rozhodování antimonopolních kauz. Problém asi bude v tom, že instituce, které by nás měly i před státem chránit (od Antimonopolního úřadu až po Ústavní soud) jsou vlastně jeho součástí..
A tak bych byl rád, kdybyste mi poradili, jak mám zajistit svoji svobodu, jak přestat být nevolníkem, jak platit pouze za to, co poptávám, jak sám rozhodovat o svém životě a majetku.
        Děkuji, s úctou Váš Občan + dalších   226  souhlasících.

Linux+DVD 05/2007

Přišlo mi další číslo časopisu, trochu později pravděpodobně díky státním svátkům, Linux+DVD, jehož obsah mám pravidelně shrnout pro domovský portál LinuxSoft.cz. Časopis se opět povedl až na drobné nedostatky v korektuře, které však kvalitní obsah nikterak nekazí.

Jedna z příloh byla živá distribuce Elive RL2, která je velmi povedená a viděl jsem úžas jedné človinky nad chováním a vzhledem, které by na jejím slabém počítači stěží z MS Windows vydolovala.

Zlaté dno

Obecně vzato filmy s Vlastou Burianem moc nemusím, drtivá většina z toho jsou prvoplánové komedie s jiným humorem, než-li preferuji já. Je jen několik výjimek, kde mi plně vyhovuje. Jednou z nich je půvabná česká pohádka „Byl jednou jeden král“, kde zdatně sekunduje Janu Werichovi a druhým takovýmto filmem je „Zlaté dno“. Film není komedií, jak by řada lidí čekala, tedy alespoň ne prvoplánovou, byť se komická místa najdou, ale rozumné diváky může přinutit k zamyšlení.

Děj filmu: V jednom malém městě, Černošíně, má Cyril Putička (Vlasta Burian) malý papírnický krámek. Děti jsou v Praze, jeho synové (Antonín Streit, Raoul Schránil) podnikají ve stavebnictví a dcera (Věra Ferbasová) se má vdávat. Děti jej přesvědčí, především dcera, aby obchod prodal a přestěhoval se do připraveného bytu v Praze, kde mu dávají hromady peněz na živobytí. Přestože mu děti slibovali, že je denně uvidí, nemají na něj čas a Putička propadá depresím a nudě. Vyjede  do Černošína, aby navštívil svého starého přítele hokynáře Neškudlu (Jaroslav Marvan) a při té příležitosti se pokusí koupit zpět svůj původní obchod.Neuspěje a po návratu zpět do Prahy získá místo příručího v papírnictví mladé vdovy Jarmily Valentové (Zita Kabátová). Rozejde se dětmi, kterým se nelíbí, že otec pracuje jako příručí v obchodě a postupně papírnictví pozvedne. S majitelkou se vezmou a svůj obchod, teď již velmi prosperující a s pobočkou, vedou velmi dobře. Synové však zkrachují a dcera je rozvedena, ne vlastní vinou. Na konci filmu dojde k usmíření dětí se papírníkem Putičkou, který jim přislíbí možnost začít znovu.

Ke konci filmu je moudro, které by si měl pamatovat každý, kdo už v životě někdy zkrachoval. „To se přece stává, že se člověk dře, plahočí a lopotí. A když se dílo pomalu daří, přijde neúspěch a je zle. Na chvíli to s člověkem zatřese. Ale jen na chvíli, vždyť mu přeci Pán Bůh nechal ruce a hlavu, aby se vzchopil a rval se dál se životem.“ Tato moudrá slova mi 100% připomínají jiný citát Konfucia, „Náš největší úspěch nespočívá v tom, že nikdy neupadneme, ale v tom že pokaždé vstaneme.“

Pokud si zhruba pamatuji, tento film za vlády rudých zrůd nevysílali v televizi, protože ukazoval, že pracovitost a podnikavost vede na vrchol a za socialistického režimu bylo nepřípustné být úspěšný. Každá vyjímečnost se trestala.

Já jsem jej viděl několikrát na různých televizních stanicích a velmi mě potěšilo, že vyšel na DVD a je zařazen mezi klenoty českého filmu. Pokud vám není líto těch několika korun, kupte si jej, třeba na Vltavě. Opravdu doporučuji!

Tux 500

Blíží se termín legendárního okruhového závodu 500 mil Indianapolis, jehož se účastnil i český automobilový závodník Tomáš Enge. Závod, který je právem řazen mezi 3 vrcholy automobilových okruhových závodů, mezi něž se počítají i Velká cena Monaka Formule 1 a 24 hodin Le Mans.

Tento závod je velikou příležitostí propagovat Linux, kvůli čemuž vznikl projekt Tux 500, jehož iniciátoři si dali za úkol posbírat od příznivců Linuxu sponzorský příspěvek, který umožní umístění reklamy na monopost Stephana Gregoireho z teamu Chastain Motorsports. Podle toho, kolik příznivci Linuxu a motorsportu investují peněz, bude zakoupena patřičná reklamní plocha, tj. od minireklamy na zpětných zrcátkách až po bočnice monopostu (a v tom případě by team startoval jako „Team Linux“. I na ta nejmenší loga chybí ještě nemálo peněz, takže se chopme příležitosti a zapropagujme Linux.

Odkazy:

• Tux500.com - stránka projektu
• Evropský odbchod projektu

Softwarové novinky (29)

Vypadá to, jako by se blýskalo na lepší časy, povedlo se mi další díl softwarových novinek dodat na portál LinuxSoft.cz v původním 14 denním cyklu. O čem psát bylo a nebylo, hlavní novinkou bylo OpenBSD 4.1, ale v ostatním software mimo distribuce to malinko bolelo :-).

Debian GNU/Linux 4.0

Po delší době jsem opět zrecenzoval Linuxovou distribuci a tentokráte tu, kterou lze bez uzardění pojmenovat svobodnou modlou - Debian GNU/Linux 4.0 „Etch“. Popravdě řečeno, na pracovním počítači nezůstalo jen u testování, ale nahradila na něm Ubuntu 6.06 Dapper Drake. Oželím nejnovější verze software a upřednostním odladěnost a stabilitu.

Tentokrát se jednalo o první distribuci, která byla psána pro dvojici (ne)konkurujících si serverů, takže v jedné verzi ji naleznete na mém „domovském“ portále Linuxsoft.cz a druhou verzi na Živě.cz.