Feb13
Proč používám Linux
Jsem sice aktivním autorem na portále Linuxsoft.cz, ale tento příspěvek vzhledem k jeho povaze zveřejním radši na tomto blogu.
Linux jsem začal používat koncem 90. let 20. století. Dodnes si pamatuji, jaké jsem měl trable se stahováním asi tak 25 disket přes modem o rychlosti, spíše by bylo vhodné psát pomalosti, 14.4kbit/s. O něco později, ve vydavateletví Computer Press vyšla útlá knížečka s CD, na kterém byl RedHat 5.1. V této distribuci jsem se konečně začal učit trochu více a s příchodem Red Hat 6.1, který jsem měl opět od stejného vydavatelství, jsem měl k dispozici pořádný desktop, se kterým se tehdejší MS Windows 98 nedaly ani zdaleka srovnat. Po pár měsících vyšel Red Hat 7.1, ale na něj se mi již nepodařil hladký přechod, neodolal jsem a objednal instalační média Mandrake Linuxu 8.0. Ano v té době jsem opravdu kupoval instalační média, protože to byl jediný způsob, jak jsem je mohl rozumně získat a neobtěžovat při tom nikoho z okolí, zda-li mi něco stáhne a vypálí. Opět fungovalo téměř vše, co jsem potřeboval, byť v Mandrake byly v té době i podivnosti, které z ničehož nic, do restartu, přestaly fungovat. U Mandrake, později Mandrivy, jsem zůstal do jara 2006. Na jaře 2005 jsem koupil starší Apple iBook, ale protože mi MacOS X nevyhovoval, poohlídl jsem se po Linuxové distribuci, která by fungovala na PowerPC procesoru a vyzkoušel jsem Ubuntu Linux, se kterým jsem byl tak spokojen, že na jaře 2006 jsem na něj přešel i na desktopu a tímto opustil Mandrivu. Pokud mám být konkrétnější, dnes používám derivát Xubuntu, který je v podstatě Ubuntu, ale jako desktop je zvolen mnohem kompaktnější, rychlejší a přehlednější XFce namísto Gnome.
Dnes jsem s Linuxem více, než spokojen. V dobách, kdy jsem s ním začínal jsem neměl příliž rozumný přístup k internetu a získávání informací a rad bylo opravdu dost problematické. Podpora hardware je nepoměrně lepší a nemusím již sáhodlouze hledat základní desku, zvukovou kartu, …, která by pod Linuxem fungovala, funguje téměř vše, respektive, existují seznamy podporovaného hardware, se kterými snadno skonzultuji, zda-li vybraný model bude funkční.
Pokud bych nebyl poweruser, musel bych zkonstatovat, že běžný, kancelářský, uživatel se s Linuxem sžije velmi snadno a viděl jsem to na mnoha lidech v mém okolí. Běžné činnosti, im, prohlížení internetových stránek, email, kancelářské práce, přehrávání hudby i filmů jsou funkční téměř ihned, nebo s velmi jednoduchou instalací. Jako vývojář jsem též velmi spokojen. Protože hry nehraji, prostě mě to nebaví, nečiní mi jejich nedostatek žádné problémy a pokud bych hry chtěl hrát, považuji za vhodnější koupit konzoli.
Mým koníčkem a částečně i prací je vývoj webových aplikací. V MS Windows musím vynaložit mnohem větší úsilí, abych správně nainstaloval a zprovoznil Javu, PHP, Python, PostgreSQL, …, nehledě ke stabilitě. Vývojových prostředí mám na výběr podle libosti, z nichž jsem si vybral NetBeans pro Javu, Bluefish pro tvorbu webů a scriptů a Lazarus, ve kterém udržuji starší programy psané ještě v Pascalu.
Licencování je plusem Linuxu, byť GNU GPL považuji občas za velmi restriktivní pro tvorbu software. Ve srovnání s MS Windows mám legalitu používaného software vyřešenu mnohem lépe a přijatelněji, rozuměj, mám vše 100% legální. Hlavně jsem nemusel uzavírat EULA stylu „Otevřením balení vyjadřujete svůj souhlas s licencí“, přičemž licence je uvnitř balení.
Možná, že dalším mým krokem bude přechod na BSD, které má liberálnější licenci a mnohem lepší stabilitu, ale na desktopu je toto uvažování, pro mně, příliž předčasné, teď.
Článek nemá tagy.